BUDULÍNEK
Sotva Budulínek
vymotal se z plínek,
šel na vychování
do chaloupky v stráni
u lesa tmavého,
velmi hlubokého.
S babičkou a s dědou
zdravý život vedou,
lesní plody jedí,
večer spolu sedí
u stolu velkého
z dřeva borového.
Babička zašla do spíže
a najednou kouká,
prázdný je pytlík od rýže,
taky došla mouka.
Dědečku, není vyhnutí,
půjdem nakupovat.
Budulínku, teď řeknu ti,
jak se musíš chovat.
Budeš tu celý den sám,
na másle ti udělám
hrášek, hrášek, hrášek lahodný,
slíbíš-li nám, že budeš hodný.
Budu-, Budu-, Budulínku,
budeš hodný kluk?
Budu, budu, na mou duši,
budu, ani muk.
Na srdce ti klademe,
až ve městě budeme,
nesmíš, nesmíš dveře otvírat,
mohly by se hrozné věci stát.
Starouškové zlatí,
co slíbím, to platí.
Nebojte se o mě,
že budu sám v domě
u lesa tmavého,
velmi hlubokého.
Přijďte třeba za tmy,
vždyť jsem samostatný.
Nikoho nepustím,
do hrášku se pustím
u stolu velkého
z dřeva borového.
A tak šli po cestě,
brzy byli ve městě.
Tady je třeba povědět,
že babičku s dědou
živila hudba spoustu let
a leccos ještě svedou.
Babička hraje na bicí
děd na housle umí,
před sebou mají krabici
na pětikoruny.
Přispějte prosím na rýži
a na mouku hladkou.
Dřív, než se večer přiblíží,
musíme domů zkratkou.
Lidí je plné náměstí,
každý něco hodí,
doma však číhá neštěstí,
kolem domku chodí.
Obchází tam a sem,
liška s dlouhým ocasem.
Na dveře ťuky-ťuk,
strachuje se malý kluk.
Na stole kašičku,
v těle malou dušičku.
Budulínku, dej mi hrášku,
povozím tě na ocásku.
Povozím tě po bytě,
otevři mi, prosím tě.
Ani nápad, ani nápad!
Já to musím všechno spapat,
dveře nechám zamčené,
nepustím tě, ne, ne, ne.
Ne, ne, ne.
Slituj se trošičku,
roztomilý hošíčku,
kdybys měl hlad jako my,
nebyl bys tak lakomý.
Úlisná liška dotírá,
láká Budulínka,
chlapeček dveře otvírá
a je tu liška.
Už ho veze po kuchyni,
už jsou v síni,
už jsou v síni.
Už se drží za chlupy,
už jsou venku z chalupy.
Kam to letíš, liško zrádná,
vždyť tu není cesta žádná.
Neptej se a drž se mě,
zalezeme do země,
do země.
Dědeček s babičkou
„hledaj“ vnoučka se svíčkou.
Našli jen, našli jen
liščí chlupy u kamen.
Jdou a jdou doubravou,
housle s bicí soupravou,
jdou a jdou až k noře
zahráti té potvoře.
Vylezte, lištičky, ven,
hrajeme vám na buben,
hrajeme vám také na skřipky,
že se tu popelí dvě slípky.
Prej jsou tady slepice,
ty mám ráda nejvíce.
Honem, děti, honem ven z nory,
udělám vám k tomu brambory.
Už jsme je odchytli,
jsou v pytli, jsou v pytli.
Už jsou tam svázané,
byly málo mazané.
A tak Budulínek
doma u kamínek
vesele se hřeje,
je rád, že je kde je.
U lesa tmavého,
velmi hlubokého.
S babičkou a s dědou
zdravý život vedou,
lesní plody jedí,
večer spolu sedí
u stolu velkého
z dřeva borového.
„Cirkus Rámus“
Haló, haló, všechno sem, přijeli jsme s cirkusem.
Uvidíte představení, jaké jinde vidět není.
Haló, haló, všechno sem, přijeli jsme s cirkusem.
LEDEN – ÚNOR
“ Autobus“
Chvíli krokem, chvíli klusem,
ujíždíme autobusem.
Řidič mačká houkačku,
řeže každou zatáčku.
„Vláček“
Kam jede vláček,
kampak motoráček,
kolem pole, kolem meze,
do tunelu už nás veze.
Kam jede vláček,
kampak motoráček,
kolem lesa, kolem háje,
nastupte a jedem dále!
„Autíčko“
Jede jede autíčko, svítí na něj sluníčko,
vrčí, troubí, zatáčí ,kola se mu otáčí.
Jedu ve svém autíčku, vybírám si cestičku,
pořádně se rozhlížím, do nikoho nevrážím.
“Budík“
Já mám doma budíka, tik-tak, tik-tak,
ale on mi netiká, tik-tak, tik-tak.
Já však vím co provedu, tik-tak, tik-tak,
odnesu ho sousedu, tik-tak, tik-tak.
Soused pero natočil, tik-tak, tik-tak,
budík si hned poskočil, tik-tak, tik-tak.
„Týden“
Pondělí pondělí, táta práci rozdělí.
V úterý v úterý, dá nám čisté zástěry.
Ve středu ve středu, už to všechno dovedu.
A když přijde čtvrtek, ryju jako krtek.
Když pak přijde pátek, těším se na svátek.
V sobotu v sobotu, skončíme tu robotu.
A když přijde neděle, vstává se nám vesele.
“ Jdu k zápisu“
Zítra půjdu do školy.Nemusím mít úkoly,
nejsem ještě řádným žákem, ale už jsem předškolákem.
Zítra půjdu k zápisu, tašku s sebou ponesu.
Budu říkat básničku a zazpívám písničku.
„ Na saních“
Na kopci se třpytí sníh, děti jezdí na saních.
Tváře mají červené, nos i uši studené.
Nikomu to nevadí, dál ve sněhu dovádí!
„Mráz a sníh“
Mráz, mráz, mráz, letí kolem nás.
Mráz, mráz, mráz, maluje obraz.
Zamrzly loužičky, zebou nás nožičky
Mráz, mráz, mráz, letí kolem nás.
Sníh, sníh, sníh, jedem na saních.
Sníh, sníh, sníh, všude kolem smích.
Ze stráně, z kopečka, jedou naše děcka.
Sníh, sníh, sníh, jedem na saních.
„Dva mrazíci“
Dva mrazíci uličníci pod střechou si hráli,
houpali se na rampouchu, všemu se jen smáli,
tralali, tralal, všemu se jen smáli.
Na okýnko nakreslili les a taky vránu,
malovali, zapomněli, že les nemá bránu,
tralali tralala, že les nemá bránu.
„MY TŘI KRÁLOVÉ“
My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví, vinšujem vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka.
Daleká je cesta naše, do Betléma mysl naše.
Copak ty, černej, stojíš vzadu, vystrkuješ na nás bradu.
A já černej vystupuju a Nový rok vám vinšuju.
A my taky vystupujem a nový rok Vám vinšujem.
„TŘI KRÁLOVÉ“
Na tři krále za vesnicí. Šlapou sněhem koledníci.
Šlapy, šlapy, šlápoty, pletou se jim do noty.
Cupy, cupy, už tu jsou. Štěstí, zdraví, vinšujou!
„ZIMA,ZIMA TU JE“
Zima, zima, tu je, snížek poletuje.
Stromy, domy, stromy, domy bíle zahaluje.
Sáně, rychle sáně, sedneme si na ně.
A pak z vršku, a pak z vršku dolů pojucháme.
Sněhuláka máme, hůl do ruky dáme.
A pak na něj, a pak na něj, vojnu uděláme.
„TO TO ZEBE“
To je zima, to to zebe, když padají vločky z nebe.
Obléknem si rukavice, bundy, šály i čepice,
vyběhneme rychle ven, na sněhu se zahřejem!
Podzim 2015: písničky, básničky, říkadla
„Po prázdninách“
Po prázdninách kluci, holky
spěchejte do naší školky
Školička jak kytička,
slyšet je v ní písnička.
Zpívá dětem pro radost,
pro všechny má hraček dost.
„ Kruh“
Ať jsi holka nebo kluk,
udělej si se mnou kruh.
Naučím tě chodit, stát,
pojď si se mnou,
pojď si hrát!
„Brambora“
Kutálí se ze dvora, takhle velká brambora.
Neviděla, neslyšela, spadla na ní závora.
Kam koukáš ty závoro? Na tebe, ty bramboro!
Kdyby tudy projel vlak, byl by z tebe bramborák!
„Ušák“
„Na poli jsou hlávky zelí, za každou z nich ušák sedí,
mnoho nás, hledej nás, kterého si vyhledáš ?“
„Ty ušáku, buď v pozoru, myslivec je na obzoru,
pes Huňáč, chytí nás, už se střílí pif, puf, bác!“.
Kočka leze dírou…
Skákal pes…
Pec nám spadla…
Šel zahradník do zahrady…
Šla Nanynka do zelí….
Cib, cib, cibulenka..
„Prsty“
To jsou prsty, to jsou dlaně, mýdlo s vodou patří na ně.
A po mýdle, dobré jídlo, a po jídle zase mýdlo.
„Točíme kolečko na travičce“
Točíme kolečko na travičce, ptáče prozpěvuje na větvičce:
copak to je, támhle v lese, to skáče veverka, raduje se.
Točíme kolečko na travičce, ptáček prozpěvuje na větvičce:
copak to mám tady v hrsti, ptáček mi uletěl, křídly šustí.
„Ruce“
Ruce, ruce, ručičky, máte pěkné prstíčky.
Máte pěkné dlaně, zatleskáme na ně.
Zatleskáme, zadupáme, na pusu/uši, nohy, hlavu…/si ruce dáme.
Básničky a písničky na téma: „DRAK“
„DRAK“
Draku, draku, ty jsi vážně drak?
Hudry, hudry je to tak!
A máš zuby dračí?
Mám dva, to mi stačí!
A co těmi zuby jíš?
Princezen mám plnou spíž!
Ach ty lháři, každý to ví, že jsi jenom papírový!
„DRACI ROŠŤÁCI“
Tihle draci, rošťáci, nemají nic na práci.
Ocásky si měřit chtěli, sami to však neuměli.
Krátký? Dlouhý? Hádají. Kdo poradí, čekají!
„VYLETĚL SI PYŠNÝ DRAK“
Vyletěl si pyšný drak, vyletěl až do oblak,
zvysoka se dívá na svět, strašil by a neví jak.
Rozhlíží se do všech stran, potom hrozí hejnu vran,
ale vrány se mu smály, že je ještě malý pán.
„NENÍ DRAK, JAKO DRAK“
Tenhle dráček papíráček létá nebem do zatáček,
létá s větrem o závod a dětem to přijde vhod.
Vedle něj se vznáší jiný, ten však není papírový.
Z pohádky k nám přiletěl, princeznu by sežrat chtěl.
Nebojte se, že to spletu, řeknu jenom jednu větu:
„Věřte tomu, je to tak, není dráček jako drak“.
„Málo nás“
My rádi tančíme, kolečko točíme,
na louce, na dvoře na zahrádce.
Málo nás, málo nás, pojď taky mezi nás,
málo nás, málo nás, pojďte děti mezi nás!
„Veverky“
Seděly dvě veverky na vysoké jedli.
Chvilku něco chroupaly, chvilku něco jedly.
A když měly plná bříška řekli si: Už dost.
Houpaly se, houpaly jen tak pro radost.
„Podzim“
Obloha je šedivá, jak kožíšek myšky,
veverky si na zimu, schovávají šišku.
Listí už je na zemi, dělá cesty zlaté,
po nich podzim přichází, tak tady mě máte.
„Rozloučení“
Naše milá zahrádko, odpočiň si nakrátko.
Přijde zima, závěje, sníh ten vůbec nehřeje.
Na jaře zas přijdeme zpět, odemkneme dětský svět.
„Smysly“
Nač má člověk smyslů pět? Aby mohl poznat svět.
Hmatem poznám co je hladké, chuť mi poví, co je sladké.
Čich, ten vždycky vyzvoní, když mi něco nevoní.
„Hlava, ramena“
Hlava, ramena, kolena, palce
kolena, palce, kolena, palce.
Hlava, ramena, kolena, palce
oči, uši, pusa, nos.
„Teď dáme ruku sem“
Dáme ruku sem a dáme ruku tam
a dáme ruku sem a tak s ní zatřesem,
uděláme honky tonky rotaci,
ať máme legraci.
Dáme nohu sem a dáme nohu tam
a dáme nohu sem a tak ……..
Zima 2015: písničky, básničky, říkadla
“Čert a Mikuláš“
Čerte, čerte, čertíku, nesahej nám na kliku,
Kde jsi Mikuláše nechal, bez něj nepustíme tě dál,
Dělal bys jen neplechu, známe tě už z doslechu.
Ty nám neseš jenom šmíru, vymetl jsi každou díru,
Každou díru v komíně, v celé naší dědině.
„Mikulášek“
Mikulášek zvoní, cinká, nakukuje do okýnka,
Nakukuje sem a tam možná přijde zítra k nám.
Za ním kráčí andělíček od nebíčka nese klíček, od nebíčka nese klíč.
A ty čerte, ty jdi pryč.
Sněhová vločka
Jedna vločka, druhá vločka, hurá padá sníh.
pojedeme s kopce dolů všichni na saních.
Všechny děti snížek láká, hurá jedem vem.
budem stavět sněhuláka, ať se radujem.
Paní Zima
Rolničky cinkají, koníčci klusají,
do kraje přijela paní Zima,
přijela na saních, sypala všude sníh,
to je ta pravá zima.
Ref.: Padá snížek, zebou nožky, kolem tančí bílé vločky
sněží, sněží, sněhu je moc, mrznou uši, mrzne nám nos!
Rolničky cinkají, koníčci klusají,
do kraje přijela paní Zima,
roztrhla peřinu, přikryla krajinu,
sněhem ji zahalila.